Roráty jsou liturgicko – hudební formou ranní mariánské mše svaté, která se koná v adventní době. Název je odvozen od vstupního zpěvu (Introitus) čtvrté neděle adventní, který začíná slovy: „Rorate coeli desuper“ (Rosu dejte shůry). Původ rorátů sahá až do doby vlády Karla IV., jenž zavedl celoroční praxi votivních mší k Panně Marii. K těmto mším se připojila tradice liturgického zpěvu, jež svého vrcholu dosáhla v 16. století.
Časně ráno pořádané rorátní mše svaté doprovázené nádhednými liturgickými zpěvy se u nás před koncilní obnovou konaly denně v průběhu celého adventu prakticky ve všech farních kostelích. Přestože žádný jiný národ nemá tak bohatě rozvinutou rorátní tradici, ve druhé polovině 20. století u nás zájem o roráty prudce opadl. V poslední době však probíhají snahy o obnovu této tradice.
Typickým znakem rorátů je střídání chorálů a písní, které komentují myšlenku chorálem nadnesenou.
Roráty, jak je známe dnes z jednotného kancionálu, však již nejsou roráty v pravém slova smyslu. Při jejich edici došlo ke krácení, přičemž byly u jednotlivých částí vypuštěny buď chorály, nebo písně. Zanikl tak hlavní rys rorátů – dualismus chorál / píseň. Navíc byly přizpůsobeny jak texty, tak i melodie písní.
Víte, že:
…známá, v adventu všude zpívaná, vstupní antifona ‚Ejhle, Hospodin přijde‘, pochází z antifonáře prvního pražského arcibiskupa Arnošta z Pardubic z roku 1364, který se uchovává v rukopisu knihovny svatovítské kapituly?
Článek z Katolického týdeníku:
Jak zachovat a oživit poklady rorátů?
www.youtube.com/watch?v=BqQ4s5pm8f4
Elektronická verze zpěvníku Staročeské roráty
Pokud si chcete nějaké rorátní zpěvy poslechnout, tak např. zde.
Zdroje:
