Letošní noc kostelů vzbudila u občanů Jeseníku nebývalý zájem. Probíhala v pátek 1.června 2012 současně ve dvou objektech, ve farním kostele P. Marie Nanebevzaté a v bývalé klášterní kapli, která dnes slouží koncertním účelům. Je s podivem,že místní lidé navštěvovali po celý den oba objekty a živě se zajímali o jejich historii.
Celkově navštívilo kostel přes 700 návštěvníků, z toho asi 200 dětí a studentů ze základních škol a také z Hotelové školy Jeseník. V kostele se mohli zúčastnit připraveného programu, který vám představujeme na fotografiích. Velký zájem byl o výstup na kostelní věž, kde ve výšce cca 28 m ve zvonovém patře je zavěšen více než tunový zvon „Maria“, jehož hlas oznamuje denně okamžik, kdy se lomí den a připomíná nám tak neúprosný běh času, za který je vhodné děkovat. Rovněž celá řada návštěvníků si zkusila stisknout klávesu varhan a poznat tak hlas stroje, který již 139 zkrášluje bohoslužby v tomto našem kostele. O řádnou informovanost návštěvníků se postupně staralo asi 25 ochotných farníků, kteří prováděli návštěvníky po všech prostorách chrámu. V městské kapli bylo návštěvníků méně, ale rovněž oceňovali, že si mohli prohlédnout zajímavou půdů kaple, která do roku 1945 sloužila pro stovky chovanek kláštera Voršilek jako veliká šatna. V kapli si mohli poslechnout zvuk nových klasických varhan od firmy Rieger,která shodou okolností před 132 lety dodala varhany do farního chrámu. Tak jsme mohli našim občanům ukázat zajímavé prostory, kolem kterých většina z nich chodí často a ani si neuvědomí, jaké krásy, poklady a zajímavosti skrývají. Je třeba poděkovat všem,kteří se o řádný průběh Noci kostelů postarali, lidem z Jeseníku, římskokatolické farnosti Jeseník a rovněž Městským kulturním zařízením Jeseník. Na závěr našeho příspěvku uvádíme část uvítání, které pronesl P. Mgr. Krzystof Szewczyk, jesenický katolický duchovní se zahájení Noci kostelů:
Jsem přesvědčen, že Bůh může a dokáže promlouvat k světu nejen skrze dokonalost, o kterou se při přípravě jednotlivých programů snaží křesťanské sbory a farnosti, ale rovněž skrze nedokonalost, k níž se dokážeme upřímně přiznávat. I to je jeden z důvodů, proč jsem velmi rád součástí společenství, které si staví chrámy nejen jako skanzeny umění a uzavřené liturgie, ale jako duchovní prostory, do nichž zve všechny lidi dobré a upřímné vůle.
VDV
